FOTOMUZEUM přístrojů, příslušenství, fotomateriálů

Fotogalerie na těchto stránkách je předobrazem připravovaného Muzea českého fotoprůmyslu v Hradci Králové. Současně je ukázkou bohatého sortimentu fotopřístrojů a jejich příslušenství, vyráběného na území bývalého Československa. V neposlední řadě představuje naše fotomuzeum pozvánku k zakoupení příruček z ediční řady ČESKÉ FOTOAPARÁTY. Zobrazené fotoaparáty jsou mnohdy konstrukčně ojedinělé a velmi originální. Historie jejich výroby, stejně jako historie jejich výrobců, v sobě skrývá jedinečné příběhy a je svědectvím o šikovnosti českých rukou, které by nikdy nemělo zaniknout. Ve Fotomuzeu tedy obrazem představujeme přístroje, jejichž vývoj, jednotlivé varianty a popis technických detailů najdete spolu s historií výrobců a dalšími informacemi v ediční řadě příruček ČESKÉ FOTOAPARÁTY.

Pro sběratele pamětníky je dobrou zprávou, že patronem virtuálního fotomuzea na tomto webu se stal pan Vráťa Noha. Jeho e-stránky České fotoaparáty byly v devadesátých letech jedním z prvních ucelených informačních zdrojů pro mnoho začátečníků i zkušenějších sběratelů,

Ivo Hroneš

Patron fotomuzea

Dobrý den,

jmenuji se Vratislav Noha. Od malička jsem sbíral všechno, psací stroje, telefony, auta, motorky, ale nebylo to sbírání v pravém slova smyslu, spíš hromadění českých starých věcí.... Psal se rok 1995 a na vojně, ze žoldu 110,- Kč měsíčně jsem si koupil v bazaru svůj první Flexaret Va.  Stál 300,- Kč a byl k němu i návod k obsluze.

Postupně se Flexarety namnožily, v Benešově byly dva bazárky,  které jsem pravidelně v poledních pauzách obcházel a zaradoval se, pokud se za výlohou objevil Flexaret, který měl jiné knoflíky nebo hejblátka, než jsem měl doma.... O tom, že existují Flexarety II, IVa, VII jsem neměl ani potuchy...zatím..... Objevil se Pionýr, Etareta, Vega, Druoflex...a další.... 

Československé fotoaparáty mě zkrátky dostaly.... Odebíral jsem časopis Fotografie magazín, pan Dlabola mi otevřel oči svými články o Flexaretách... dychtivě jsem čekal na další měsíc kdy vyjde nový díl, poté článek o Opemách, neměl jsem ani jednu.... pan Trunec psal o Birnbaumech... netušil jsem že takový výrobce existoval... Byl to nářez.... Kolář Modřany... byl jsem ztracený.... 30.tá léta, to je kapitola sama pro sebe a má svoje nezaměnitelné a neopakovatelné kouzlo...

Vím jaké to je začínat. Neustále něco objevovat. Je nádhera zjistit, že existovala Perforetta s jiným počítadlem než je všeobecně známo... Co vlastně bylo všechno na našem území vyrobeno? Jaké existují modely různých fotoaparátů, příslušenství? Věřím, že zveřejnění části exponátů může někomu pomoci v hledání a tvorbě vlastní sbírky......

Život se občas ubírá nečekanými cestičkami. Od psaní předchozích řádků uběhla opravdu dlouhá doba. Pět let? Deset let? Nechci to radši ani počítat. Čas přinesl změny a ve smyslu sbírání i nové, úžasné situace. Teď sedím v hospodě U dvou koček na Uhelném trhu, v místě kde se točilo Vrchní prchni a kde se schází umělci po dvě staletí u domácího, místního skvělého piva. Pokaždé má várka trochu jinou chuť a nikdy není pivo úplně stejné, ale pokaždé je poctivě uvařené a výborné, a to mě baví. Stejně jako staré fotoaparáty.

Musím se pochlubit, má sbírka se stala součástí největšího depozita československých fotoaparátů na území ČR, zůstane tam natrvalo zakotvena a já jsem se stal patronem fotomuzea na těchto stránkách. Všechny mé bývalé fotoaparáty teď mají kolem sebe sourozence, se kterými stály na stejné výrobní lince. Když zhasnou zářivky a zamknou se v muzeu dveře, je to neuvěřitelné, ale mají si pořád co vyprávět, kde a jak co fotografovaly, kterým objektivem se mihla hezčí slečna, kolik vystřídaly majitelů… A já je jezdím navštěvovat. A občas jim přivezu dalšího bratříčka nebo sestřičku do nové rodiny. Z Benešova do Hradce Králové to není zas tak daleko.

Závěrem musím napsat, že vidět všechny tyto přístroje naživo je impozantní pohled. Co Vám ještě chci prozradit, a mám z toho radost, že pan majitel je stejný „maniak“ se zápalem pro krásné staré české a slovenské věci jako já, a teď nebudu přehánět…., je mnohem horší.  Dobře mu tak.  A co z toho plyne pro vás, milí čtenáři a sběratelé? Že se máte v budoucnu opravdu na co těšit, a to nejen na těchto stránkách.

Mějte se krásně, těšte se z toho, co vás baví a sbírka ať se vám jen a jen rozrůstá.

Vráťa Noha