FOTOMUZEUM přístrojů, příslušenství, fotomateriálů

Fotogalerie na těchto stránkách je předobrazem připravovaného Muzea českého fotoprůmyslu v Hradci Králové. Současně je ukázkou bohatého sortimentu fotopřístrojů a jejich příslušenství, vyráběného na území bývalého Československa. V neposlední řadě představuje naše fotomuzeum pozvánku k zakoupení příruček z ediční řady ČESKÉ FOTOAPARÁTY. Zobrazené fotoaparáty jsou mnohdy konstrukčně ojedinělé a velmi originální. Historie jejich výroby, stejně jako historie jejich výrobců, v sobě skrývá jedinečné příběhy a je svědectvím o šikovnosti českých rukou, které by nikdy nemělo zaniknout. Ve Fotomuzeu tedy obrazem představujeme přístroje, jejichž vývoj, jednotlivé varianty a popis technických detailů najdete spolu s historií výrobců a dalšími informacemi v ediční řadě příruček ČESKÉ FOTOAPARÁTY.

Patron fotomuzea

Dobrý den,

jmenuji se Vratislav Noha. Od malička jsem sbíral všechno, psací stroje, telefony, auta, motorky, ale nebylo to sbírání v pravém slova smyslu, spíš hromadění českých starých věcí.... Psal se rok 1995 a na vojně, ze žoldu 110,- Kč měsíčně jsem si koupil v bazaru svůj první Flexaret Va.  Stál 300,- Kč a byl k němu i návod k obsluze. Ten se stal mou první učebnicí černobílého fotografování, chodil jsem do lesa a fotografoval světlo a stromy, poznal,  že existuje něco jako clona, hloubka ostrosti a čas...  Dodnes ho mám...

Postupně se Flexarety namnožily, v Benešově byly dva bazárky, jeden pana fotografa Mrkvičky,  které jsem pravidelně v poledních pauzách obcházel a zaradoval se, pokud se za výlohou objevil Flexaret, který měl jiné knoflíky nebo hejblátka, než jsem měl doma.... O tom, že existují Flexarety II, IVa, VII jsem neměl ani potuchy...zatím..... Objevil se Pionýr, Etareta, Vega...atd.... Při cestách do Prahy jsem objevil bazary i tam a tak se sbírka postupně rozrůstala.... Nikdy při návštěvě Prahy jsem se pak nezapomněl zastavit u pana Pazdery, Škody, na Betlémském nám., v Nekázance.... O antikvariátech ani nemluvím...

Československé fotoaparáty mě zkrátky dostaly.... Odebíral jsem časopis Fotografie magazín, pan Dlabola mi otevřel oči svými články o Flexaretách... dychtivě jsem čekal na další měsíc kdy vyjde nový díl, poté článek o Opemách, neměl jsem ani jednu.... pan Trunec psal o Birnbaumech... netušil jsem že takový výrobce existoval... Byl to nářez.... Kolář Modřany... byl jsem ztracený.... 30.tá léta, to je kapitola sama pro sebe a má svoje nezaměnitelné a neopakovatelné kouzlo...

Vím jaké to je začínat. Neustále něco objevovat. Je to nádhera zjistit, že existovala Perforetta s jiným počítadlem než je všeobecně známo... Co vlastně bylo všechno na našem území vyrobeno? Jaké existují modely různých fotoaparátů, příslušenství? Věřím, že zveřejnění části exponátů může někomu pomoci v hledání a tvorbě vlastní sbírky tak jako kdysi mně pomáhaly stránky Jirky Kostikidise......

Přeji vám mnoho úspěchů ve sbírání krásných československých fotoaparátů.....

Život se občas ubírá nečekanými cestičkami. Od psaní předchozích řádků uběhla opravdu dlouhá doba. Pět let? Deset let? Nechci to radši ani počítat. Čas přinesl změny a ve smyslu sbírání i nové, úžasné situace. Teď sedím v hospodě U dvou koček na Uhelném trhu, v místě kde se točilo Vrchní prchni a kde se schází umělci po dvě staletí u domácího, místního skvělého piva. Pokaždé má várka trochu jinou chuť a nikdy není pivo úplně stejné, ale pokaždé je poctivě uvařené a výborné, a to mě baví. Stejně jako staré fotoaparáty.

Musím se pochlubit, má sbírka se stala součástí největšího muzea československých fotoaparátů na území ČR, zůstane tam natrvalo zakotvena a já jsem se stal patronem tohoto muzea. Všechny fotoaparáty, co vidíte na této stránce, teď mají kolem sebe sourozence, se kterými byly například v roce 1936 na stejné výrobní lince. Když zhasnou zářivky a zamknou se v muzeu dveře, je to neuvěřitelné, ale mají si pořád co vyprávět, kde a jak co fotografovaly, kterým objektivem se mihla hezčí slečna, kolik vystřídaly majitelů, kdo na ně byl nejhodnější… A já je jezdím navštěvovat. A občas jim přivezu dalšího bratříčka nebo sestřičku do nové rodiny. Z Benešova do Hradce Králové to není zas tak daleko.

Závěrem musím napsat, že vidět všechny tyto přístroje naživo je impozantní pohled. Co Vám ještě chci prozradit, a mám z toho radost, že pan majitel je stejný „maniak“ se zápalem pro krásné staré české a slovenské věci jako já, a teď nebudu přehánět…., je mnohem horší.  Dobře mu tak.  A co z toho plyne pro vás, milí čtenáři a sběratelé? Že se máte v dohledné době opravdu na co těšit, a to nejen na těchto stránkách.

Mějte se krásně, těšte se z toho, co vás baví a sbírka ať se vám jen a jen rozrůstá.

Vráťa Noha

FOTOAPARÁTY

FOTOAPARÁTY

KAMERY

KAMERY

REPRODUKCE OBRAZU

REPRODUKCE OBRAZU

PROJEKCE OBRAZU

PROJEKCE OBRAZU